Pečení a ochutnávání vánočního cukroví. Ujídání cukrátek z nadílkových balíčků našich dětí. Předvánoční večírky. Sváteční menu. Dámy, pozor! Právě nastalo nejkritičtější období v roce. Kilogramy nežádoucího „sádlíčka“ zlomyslně číhají, aby se tiše vplížily pod kůži.
Také patříte k těm, které se na silverstovskou oslavu najednou nemohou vejít do společenských šatů a povánočních slev využívají, aby si koupily o dvě čísla větší džíny?
Prokleté kilogramy, s nimiž rok co rok zápasíme hned po Třech králích, se ovšem na našich bocích neusadí ze dne na den. Tukové buňky „vyhládlé“ letními dietami doslova otevírají pusinky a už od počátku prosince do sebe rychle cpou všechno, co jim tak hojně předkládáme.
Je dobré znát nebezpečí
Pečivo. Tam „zkoušíme“ kvalitu máslového těsta (a zadělaly jsme deset druhů), tu vyškrábeme zbytek polevy z misky (přece ji nevyhodíme), zkřoupneme zlomky z plechu. A také stále „hodnotíme“ svoje cukroví a cukroví kamarádky a cukroví kolegyně z práce…
Nadílky. Babičky a tety opět daly dětem k Mikuláši (Ondřejovi, Barborce, Lucce) pytle čokoládiček, oplatek a bonbonů. Je toho plná mísa, děti jsou vybíravé, o ledacos nestojí. Inu, vezmeme si něco z toho na svačinu, odpoledne ke kafi, večer k čaji…
Večírky. Zaměstnavatel, klub či zájmový spolek pořádají předvánoční posezení s rautem. Takových dobrot, cožpak je můžeme minout bez povšimnutí?
Sváteční menu. Na Štědrý den salát s majonézou (nutno ochutnávat), rybí polévka s máslovou zásmažkou (no nedejte si několik talířů, když se vaří jen jednou v roce), smažený kapr (ale ryba je přece dietní, tak mohu sníst tři kousky), ořechy, vermut, pivo a grog…
Návštěvy. Na Hod boží u maminky vepřové řízky a dort, na Štěpána husička, knedlík a zmrzlinový pohár u tchyně. V mezičase chlebíčky, chuťovky, šlehačka a vaječný koňak.
Otázka: Co bychom měli ze života, kdybychom se ani o svátcích dobře nenajedli?
Odpověď: Nejspíš štíhlou postavu celý rok. A v lednu méně depresí.
Nepřítele zbavme zbraní
Zde je několik zásad, jak alespoň trochu eliminovat atak zimní nadváhy:
- Zeptejte se členů rodiny, o které vánoční cukroví skutečně stojí. Nepečte ty druhy, které pak rok co rok zklamaně dojídáte sama.
- Nezvyšujte předepsané dávky surovin. Pro jeden druh stačí z plus mínus dvaceti deka mouky. Držte se pořekadla, že „mlsnému stačí se oblíznout“.
- Před nákupem čokoládových kolekcí na vánoční stromek se zamyslete, kdo o ně stojí: jsou to opravdu děti, a nebo jen vaše vzpomínky na vlastní dětství?
- Proč do sebe na večírku tláskat řízky, tlačenku, klobásy, sekanou a uherák, když obvykle večeříme chleba se sýrem? Jen proto, že to je zadarmo?
- Fidorky, tatranky a kokosky, kterými naše ratolesti zhrdly, podstrčme manželovi do kapsy kabátu. Pozdější nález ho potěší, a také nebude nervózní a nerudný z hladu.
- Cukroví kolegyně zhodnoťte po estetické stránce. Věřte, že předpisy na čajové pečivo se od dob Magdaleny Rettigové zásadně nemění.
- Dobře zvažte, zda je třeba do bramborového salátu přidávat všechna ta kalorická vylepšení: vejce, salámy, majonézy, fazole, smetanu… A jestli je opravdu nutné míchat jej ve kbelíku. Nestačila by jen polovina ingrediencí a třetinové množství?
- A což tradiční návštěvy u babiček pojmout netradičně? Místo vysedávání u televize a plných mís vzít prarodiče na vánoční vycházku: ve městech projít kostely a prohlédnout si betlémy s jezulátkem, zajet si do vánočně vyzdobené zoo… A pak se jen vrátit na nezbytnou slavnostní večeři.
- Jíst obvyklé porce. Dětem nakládat na talíř jen málo. Mohou si přidat, a vy nebudete mít nutkání dojídat jejich nedojedky.
- Každý den, opravdu každý den je třeba stoupat na váhu. A hned při prvním kile navíc nasadit odlehčovací den. Vánoční kila jsou zákeřná a plíživá!
0 komentáøù