Přijdete v pondělí do práce a máte pocit, že jste najednou nějak mimo hru? Nevíte čemu se kolegové smějí. Šéf je vlídnější ke každému, kromě vás. Nedivte se. Všichni byli na firemním plese, kam jste odmítla jít s odůvodněním, že to bude „taková snobárna“. Pozvání na ples se bez závažného důvodu neodmítá. A to nejen šéfům, ale ani partnerům.
Ples není posvícenská tancovačka
„Ples je společenská událost slavnostního charakteru spojená s tancem. Mimo jiné umožňuje setkávání lidí, kteří by se jinak asi nesetkali.“ Tolik naučný slovník. Posláním plesu opravdu není „zařádit“ si při tanci. K tomu jsou určeny jiné taneční podniky. Ples, a to zejména reprezentační, je možná tak trochu snobárna. Ale proč si ji jednou dvakrát za sezonu nedopřát? Na ples nechodíme oslňovat svou inteligencí, pracovní zdatností či sportovními výkony. Na ples chodíme, abychom ukázaly, že jsme krásné, umíme se chovat a že se svým partnerem tvoříme dokonalý pár.
Dámě nejvíc sluší džentlmen
Společenská etiketa jasně udává, co si na ples oblékáme: dámy velkou večerní (tedy dlouhé šaty), pánové tmavý večerní oblek. Naštěstí už přibývá mužů, kteří pochopili, že investice do smokingu je dlouhodobá, takže muž ve smokingu už na plese nepůsobí jako vrchní (prchni). A, milé dámy, nezapomínejme, že partner ve smokingu jen podtrhne náš půvab.
S přehledem dokonalé lady
Na plese se chováme jako dámy. Proboha! Neděkujte nebo ironicky nekomentujte, když vám dá partner přednost ve dveřích, pomůže vám z pláště, odsune židli. I kdyby to bylo poprvé v životě. Jste-li uvedena ke stolu a již sedící cizí muž povstane, nedávejte se s ním postojačky do řeči. Uvědomte si, že vám jen vzdal čest a posadí se teprve, až vy usednete. V žádném případě mu však k tomu nedávejte učitelský pokyn „Posaďte se“.
I když vám ze všech nápojů nejvíc chutná pivo, na plese se ho vzdejte. Nevypadá to hezky a nebudete tanečníky omračovat pivním dechem. Moudrá žena to ostatně na plese vůbec nepřehání s pitím. Následky bývají velmi nedůstojné.
Napsali jiní
O společenském chování, mimo jiné i na plese, velmi fundovaně píše Vladimír Fanta ve své knize Nikdo nejsme dokonalí: Stále ještě platí, že dáma by neměla chodit na ples sama, ale v mužském doprovodu. Muž tančí nejprve se svou partnerkou, pak s dámami podle společenské významnosti. Je zdvořilé postupně vyzvat všechny dámy, s nimiž sedíme u stolu. S výjimkou dámské volenky k tanci vždy vyzývá pán dámu, a to tradičními slovy: "Smím prosit?" Dáma opět odpovídá klasicky: "Prosím," vstává a jde na parket. Odpověď: "Netančím", by ženy na plese neměly říkat – proč by pak do takové společnosti chodily? Odmítne-li přece jen dáma jednoho tanečníka, měla by – s výjimkou svého partnera – odmítnout i ostatní.
Chodíte ráda na plesy? Napište nám své zkušenosti do diskusního okénka.