Každá maminka, každá hospodyňka to zná. V domácnosti je tolik práce, tolik uklízení, tolik opakujících se činností, které musí někdo vykonat. Proč by tím někým musela být vždy máma? Proč nepřimět děti, aby se také zapojily? Každá maminka jistě pokývá hlavou, ale pak se zamyslí. Jak toho docílit? Jak přimět potomka k tomu, aby si uklidil po sobě, případně ještě přiložil ruku k dílu, pokud jde o práce v domácnosti?
Důležitý je příklad
Tam, kde se uklízí pravidelně a rodiče neukazují dětem, že nechat neuklizeno je prostě normální, tam jde vše snáz. A proto se snažte být dítěti příkladem. Trpělivě mu vysvětlete, že nádobí na odkapávači sice uschne, ale když přijde návštěva, nevypadá vůbec úhledně a kazí vzhled již uklizené kuchyně. Proč by si dítě mělo uklízet použité prádlo do špinavého, když táta nechá ponožky pohozené? Nedělejte to, co nechcete, aby dělalo vaše dítě.
Jak na malé děti?
I dvouleté dítě můžeme vhodně motivovat k úklidu. Je sice ještě malé, nezapojíme-li ho ale do chodu domácnosti teď, těžko s ním něco svedeme, až bude např. v pubertě. Vhodnou motivací nemusí být vždy sladká odměna. Ta vede dítě k pocitu, že v životě je „něco za něco“. Můžeme ale s dítětem uklízet společně. Pokoj plný rozházených hraček je rázem uklizený, když s dítětem soupeříme, kdo zvládne uklidit víc hraček. Je to soutěž, hra, a to děti baví. Proč křičet, vyhrožovat? S úsměvem jde vše lépe.
Je vhodné při vybavení dětského pokojíčku dát také na dítě. Pokud požadujeme, aby daná hračka měla své místo ve skříni a dítě to odmítá, nechme ji umístit na poličku, kde ji chce mít samo dítě. Ovšem pod podmínkou, že hračku tam bude samo po hraní uklízet. U malých dětí mají úspěch různé síťky, truhly a koše, do kterých se hračky uklízejí snadněji. V případě, že se dítěti do uklízení nechce, stačí vyhlásit soutěž. Proč plyšáky rovnat do skříně, když se s nimi tak krásně trefuje do různých košů, truhlic a barevných krabic? Dítě není malý dospělák, má svůj vlastní svět, své názory. Zkuste se jim malinko přizpůsobit, abyste docílili splnění svých přání.
V případě, že se vám přesto nedaří přimět dítě k uklízení, přistupte nenápadně k trestům. Když se dítě těší do cirkusu, sedněte si a smutně mu oznamte, že se výlet nekoná, protože pokojík není uklizený. Ne, neříkejte dítěti, že to je za trest, jen mu oznamte, že je vám to také líto, ale kdyby přišla návštěva, nelíbilo by se jí u vás. A tak místo cirkusu zůstanete doma a budete uklízet. Podotkněte, že kdyby vám dítě pomohlo, možná byste výlet stihli. Většinou to zabírá.
Dítě není rádo káráno, ale rádo přiloží ruku k dílu, když cítí, že vám tím udělá radost. Nesnažte se ho přimět k pomáhání příkazy. Stačí, když budete předstírat, že si bez dítěte neporadíte. A hlavně začněte s touto metodou již v raném věku dítěte.
Možná je pro vás snadnější vzít celý nákup do tašky, pro budoucnost je ale vhodnější nechat dítě nést např. pytlík s rohlíky. Dítě se cítí užitečné a samo zjišťuje, že „bez práce nejsou koláče“.
Foto: Pixmac.cz
0 komentáøù