„Ukrytý v stínu lesa, igelit – to kdyby přišel k ránu déšť, pod hlavou boty, nůž, tátovu bundu šitou z maskáčů…“ Když se člověk zaposlouchá do textu trampské lidovky, skoro by se mu chtělo přimět autora, aby zkusil takto vybaven strávit noc v stínu lesa, zejména kdyby přišel k ránu déšť. Asi by potom rychle hledal poetické rýmy na slova „dobrá outdoorová výbava“ nebo „karimatka“.
Může nastat situace, kdy budeme muset venku přespat bez karimatky: třeba se zachráníme ze zříceného letadla, doplaveme na ostrov od potápějící se lodi nebo zabloudíme při podvečerním sběru borůvek v Jeseníkách. Jinak není důvod, abychom se na noc venku nevybavili běžně dostupnou spací podložkou. Ochrání před vlhkostí a chladem od země, my se vyspíme a nezničíme si zdraví.
Pro lehké a tepelně izolující spací podložky se u nás vžil název karimatka. Před časem nejrozšířenější lehké pěnové podložky postupně vytlačují nafukovací, respektive samonafukovací karimatky. Důvod je prostý – pěnovou karimatku turista nesbalí jinak, než do půlmetrového válce, který je objemný a rozšiřuje profil batohu. Nafukovací karimatky jsou skladné, samonafukovací typy navíc praktické.
Aby nebyla těžká a krátká
Při výběru samonafukovací karimatky je třeba zohlednit některé důležité faktory:
- Délka. Měla by být sladěna s délkou spacáku, aby z ní „nepřečuhoval“.
- Váha. Co nejnižší hmotnost samonafukovací karimatky ocení lidé, kteří chodí na vícedenní treky. Pak je každé deko na výbavě znát.
- Tepelně izolační koeficient. Je třeba zvážit, v jakých podmínkách bude podložka využívána.
- Cena. Dobrá samonafukovací karimatka se nekupuje každý den. Navíc některé firmy dávají na své výrobky celoživotní záruku. Je to jako se vším – levnější výrobek někdy bývá v konečném důsledku dražší.
Foto: Pixmac.cz