Jak to vlastně tenkrát v tom Betlémě bylo?

Pro 24, 2012 | Rodina, Zajímavosti

Ať už v naší domácnosti kladou dárky pod vánoční stromek Ježíšek, skřítci Nisser, Pere Noël, Santa Claus nebo „jen“ milující rodiče, s legendou o Jezulátku v jeslích se děti budou vždycky setkávat. A jestli nemají alespoň rámcovou představu o významu některých pojmů, mohou nám občas jejich otázky přivodit horké chvilky, zejména jsou-li položeny na veřejnosti. Jsme na to připraveni? Víme, co se to tenrát v tom Betlémě stalo?

 

Biblický příběh o narození Jezulátka by měly znát i děti ze zapřísáhle ateistických rodin. Když pro nic jiného, tak proto, že se s ním budou každoročně setkávat, ať už jsou na kterémkoliv díle světa.

 

Příběh začíná

„Byla jednou jedna mladá paní, která čekala narození děťátka.“

Nejsme-li kovaní v katechismu, v ústním laickém podání raději vynecháme onu pasáž o paternitě. O andělském zvěstování stačí dětem říct: „Ta paní se jmenovala Marie. A jí i jejímu muži Josefovi se v noci zdály sny o tom, že děťátko nebude jen tak ledasjaké.“

A pak pár faktických údajů. „Nastávající rodiče sice bydleli ve městě Nazaretu, ale v období zimního slunovratu museli odejít do městečka Betléma. V tu dobu právě v Izraeli probíhalo sčítání lidu, každý se musel dostavit do rodného města, no a Josef z Betléma pocházel.“ Tato snadno pochopitelná informace dětem jednou pro vždycky ujasní pojem betlém..

 

Proč se narodil v chlévě?

„Josef s Marií došli do Betléma navečer a hned se chtěli ubytovat někde v hostinci, protože Marie cítila, že by se děťátko už co nevidět mohlo narodit. Jenže právě kvůli tomu sčítání bylo ve městě mnoho lidí a oni nemohli sehnat žádné slušný nocleh. Až jeden hospodský (dost zle) řekl, že jim může nabídnout volné místo leda tak v chlévě. A protože chlév byl čistý a suchý, bylo v něm dost sena a slámy, a Mariino miminko se už už hlásilo na svět, zůstali tam. Josef ustlal Marii lůžko na slámě a čistou slamou také vyložil zvířecí krmítko, kterému se říká jesle. Narodil se chlapeček. Josef  ho zavinul do plínky, kterou nesli s sebou a do těch čistě vystlaných jeslí děťátko položil. Ve chlévě byla i zvířata – telátko a oslík. Ta k jesličkám přistoupila, zvědavě si chlapečka prohlížela a teplým dechem ho hřála.“

 

A co ti pastýři?

„Marie ani Josef si nemohli všimnout, že ve chvíli, kdy chlapeček vykoukl na svět, vyšla na obloze zvláštní hvězda – kometa s chvostem. Hvězdy si ovšem všimli pastýři, kteří v kopcích nad Betlémem pásli ovce. Byl to tak neobvyklý jev, že honem běželi do městečka Betléma, aby lidem oznámili, že se na nebi objevilo znamení něčeho zázračného. Lidé se začali sbíhat a uviděli chlév, kde bylo zničeho nic světlo a z jesliček se na ně smálo děťátko, které tu záři vydávalo.“

No vida. A příběh zrození máme za sebou. Věřící lidé nám určitě odpustí, že jsme Boha a jeho pomocníky vynechali. Zatím jsme jenom chtěli malým dětem vysvětlit, proč si lidé situaci Ježíškova narození připomínají.

 

Nota bene…

…. „A kdo to byl te Ježíšek, maminko?“ Chceme-li se vyhýbat těžko vysvětlitelným slovům jako spasitel, můžeme dětem do začátku říct, že z něho vyrostl člověk, který pak učil lidi, jak mají správně žít: nelhat, nekrást, mít rád jiné lidi, odpouštět… Nepřipomíná to něco? No vida, jak do sebe všechno zapadá.

 

Foto: Pixmac.cz