Vánoce: A co novodobá historie?

Pro 14, 2012 | Rodina, Zajímavosti, Životní styl

Vánoce nás tak nějak nutí ohlížet se po historii. Dalo by se dokonce říct, že se stalo tradicí pátrat po vánočních tradicích. Většinou se připomínají jen zvyky z venkovských chaloupek, a to se týká i vánočních jídel.  Ale všichni lidé nebydleli na vsi, a také všichni nebyli tak úplně chudí. Jak slavili Vánoce lidé ve městech? A co jedly naše prababičky?

 

 

 

Vánoce se neslavily jen na vsi

  • Zvyk pojídat na Štědrý den šneky není novodobá rozmařilost „horních deseti tisíc“. Šneci, ale rovněž žáby (stehýnka) či raci patřili vedle ryb mezi postní jídla (jsou „studenokrevní“), a ještě štědrovečerní večeře by měla být postní.  I Magdaléna Rettigová (1785 až 1845) popisuje přípravu jídel z této „postní hověti“.
  • V městských a šlechtických rodinách bývaly na stole i mořské ryby, ústřice a zvěřina, i když ta už do postního jídelníčku nepatřila.
  • V „obyčejnějších“ nebo chudých městských domácnostech první poloviny 20. století se na Štědrý večer jedla například hrachová polévka, po ní uzenáč s chlebem, cukroví a čaj s rumem nebo punč. Protože děti uzenáče neuměly jíst (nebo o něj moc nestály?), dostávaly někdy po polévce horké buřty nebo párky, což pro ně byla vzácnost (východní Čechy).
  • Kapr se na českých štědrovečerních stolech objevil až v 19. století. Tento zvyk se pravděpodobně rozšířil z jižních Čech. Jeho křehké a lehké maso se dobře hodilo k ostatním postním jídlům Štědrého dne. Pod talíře se vkládaly rybí šupiny, které měly zajistit dostatek peněz.
  • Ještě před druhou světovou válkou se štědrovečerní kapr zpracovával „na černo“ – s omáčkou a knedlíkem.
  • Z hlavy a vnitřností se vařila zapražená rybí polévka. To je jídlo, na které se v některých rodinách stále „přísahá“,  a nebo které naopak nahání husí kůži.
  • Kapr smažený v trojobalu s bramborovým salátem se v českých domácnostech masově připravuje až od druhé poloviny 20. století. Kdo si pro kosti či intenzívní rybí chuť na kapru nepochutná, nahrazuje ho filetami z mořských ryb.
  • V Čechách se někde také k večeři opékala bílá nebo vinná klobása a podávala se s bramborovou kaší. Tento zvyk se v některých rodinách udržel (jako alternativa pro ty, kterým kapr nechutná).

 

Vánoční cukroví: Návrat ke kořenům?

Pečení cukroví, tak typické pro dnešní hospodyňku, je zvyk zcela nedávný, rozšířený až ve 20. století. Naše prababičky hleděly, aby ho bylo devět druhů. Byla to trochu finta, která měla nahradit zvyk podávat při štědrovečerní večeři devatero jídel.

Staročeské perníčky a zázvorky vytlačilo ve 20. století čajové pečivo na bázi křehkého lineckého nebo tučného nepečeného těsta (vliv rakouské kuchyně). Současný trend stravování našel cestu k původním českým recepturám. I když… Dokážeme si představit Vánoce bez vanilkových rohlíčků, vosích hnízd a lineckých koleček?

 

Foto: Pixmac.cz