Naučili jste své potomky spinkat v pelíšku s vámi, a teď se marně snažíte přimět je, aby spali ve své posteli? Jste bezradní? Přemýšlíte, zda zvolit metodu domlouvání, přesvědčování, nebo jít na dítě tvrdě? Jak na to, abyste nenapáchali naopak škody, které se budou těžko napravovat?
Asi není třeba připomínat, že dítě by mělo mít své vlastní lůžko. Pro novorozeně postačí proutěný koš, který odpovídá jeho velkosti a skýtá mu pocit bezpečí. Poté následuje dětská postýlka. Když dítě vyroste i z ní, následuje postel pro dítě, která již může být v dospělé velikosti.
Jak ale postupovat?
Těžko se odolává prosbám a smutným pohledům malého skřítka, který chce spát s vámi. Také proto, že každé mámě dělá dobře, když se k ní její dítě přitulí. Je tak svému potomkovi blízko a může kdykoli, když je to třeba, zasáhnout. My dospěláci si víc odpočineme, než kdybychom museli kvůli každému špatnému snu běžet přes celý byt za potomkem, a naše dítě se cítí bezpečně. Když ale nastane den D a vaše dítě je už skutečně velké na to, aby dál spalo ve vaší posteli, musíte přistoupit k odnaučování tohoto zlozvyku. Samozřejmě, že dítě protestuje. Proto je vhodné dítěti před spaním číst, povídat si s ním, hladit ho, aby se cítilo bezpečně i ve své posteli. Mnohým dětem pomáhá plyšák, který ho smí chránit. Domluvte se s dítětem a vyrazte na nákup plyšového ochránce s ním. V dnešní době existují také projektory hvězd ve tvaru zvířat. Plyšový medvěd, želva, nebo jiné zvíře tak promítá na zdi a strop pokojíku noční oblohu plnou hvězd. Děti toto velmi příjemně naladí.
Pokud se nedaří nácvik samostatného spaní, obrňte se trpělivostí. Nepolevujte, nebuďte ale na dítě příliš tvrdí. Nedovolte dítěti, aby spalo dál s vámi, ale nekřičte na ně. To raději častěji choďte potomka uklidňovat, pohladit, nebo mu rozsviťte malou lampičku. Uvidíte, že to chce jen čas a i váš potomek si zvykne na svůj pokojík a svou postýlku.
Foto: Freerangestock.com