Už jen při vyslovení tohoto termínu to nejspíše v člověku hrkne. Syndrom náhlého úmrtí je spojen s úmrtím malého dítěte do jednoho roku, u něhož ani po pitvě nebyla nalezena žádná příčina. Tento nepříjemný jev je strašákem všech rodičů a strašil nás už ve Staré Mezopotámii, kde byl tento syndrom poprvé popsán. Ostatně se o něm zmiňuje i Bible.
I když je jednadvacáté století a vědci důkladně bádají, skutečná příčina, zůstává stále neznámá. To však neznamená, že jsme zcela bezmocní…
Podle světových statistik se syndrom náhlého úmrtí dotkne 62 dětí do jednoho roku ze 100 tisíc, přičemž se tento jev nedotýká pouze nemocných dětí, ale i těch zcela zdravých. K tomuto úmrtí dochází ponejvíce mezi prvním až pátým měsícem po narození, ale kritickým je i období mezi osmým a devátým měsícem dítěte. Bylo zjištěno, že k tomuto neblahému jevu dochází obvykle v čase od půlnoci do šesti hodin rána.
Kdo je nejvíce ohrožen?
I když se nezná přesná příčina, proč k náhlému úmrtí u dítěte dochází, rizikové faktory jsou známy. Jistým rizikem je pozitivní rodinná anamnéza, kde se vyskytla již v dětství zástava dechu, chronická hypoxie (nízké okysličení mozku), poruchy centrální nervové soustavy, jistý vliv má i geografie, čistost ovzduší, zimní období, sociální úroveň, věk rodičky pod dvacet let, kouření matky, anémie matky, drogová závislost, infekce močových cest a pohlavní choroby (i obyčejná infekce str. agalactií), velmi malé rozestupy mezi těhotenstvími a nedostatečná prenatální péče.
Významný negativní vliv na vznik náhlého úmrtí má i nízká porodní hmotnost, přenášení plodu, asfyxie (nedostatek kyslíku), umělá výživa, přehřívání dítěte, měkký povrch pro spánek, spánek s rodiči, horečnaté onemocnění, pasivní kouření a poloha na břiše.
Preventivní opatření náhlého úmrtí
Již v novověkém Prusku existoval zákon, který zakazoval, aby děti do jednoho roku spaly s rodiči. Pokud se stalo, že by jim takto zemřelo dítě, trest byl velmi přísný. Základním preventivním krokem je tedy vlastní postýlka s ne příliš měkkou matrací, na kterou nebudete dávat nic pogumovaného, aby se nezvyšovalo riziko přehřátí. V postýlce by neměly být žádné měkké hračky, ani nic s čím by si dítě nějakým nedopatřením mohlo přikrýt obličej. Ideální je, když dítě spí ve spacím pytli. Pod dítě můžete vložit kontrolní podložku, která vám ohlídá jeho dýchání a v případě nesrovnalostí ihned zareaguje alarmem. Nikdy své dítě nedávejte spát na bříško, ale ani na bok, protože obě tyto polohy jsou velice rizikové. Dítě má v této poloze hlubší spánek, hůře se budí, rychleji u něj dochází k přehřátí a stoupá mu hladina oxidu uhličitého v krvi. V pokoji, kde dítě spí, nesmí být teplota výše než 20 stupňů Celsia a samotné dítě by nemělo být přehnaně oblékáno. Preventivně působí i noční cumlání dudlíku, které zabraňuje ochabnutí svalů v okolí cest dýchacích.
Foto: Freerangestock.com