Prázdniny už klepou na dveře, ale ještě než začnou, děti musí domů přinést své vysvědčení. Jak reagujete na výsledky svých ratolestí, odměňujete anebo trestáte? Závěr školního roku je pro děti nejen radost a těšení se na prázdniny, ale pro mnoho z nich také noční můra, pokud domů nedonesou to, co od nich rodiče očekávají.
Známky na vysvědčení přitom představují subjektivní pocit učitele a hodnocení na vysvědčení nemusí vždy odpovídat skutečným schopnostem a potenciálu dítěte. Dříve, než na dítě vystartujete, mělo by vám dojít, že vysvědčení je také vaší vizitkou. Dobrý rodič totiž sleduje výsledky průběžně a moc dobře ví, kde jeho dítě má mezery. Tyto nedostatky se pak snaží spolu s dítětem dopilovat a je jedno, zda se jedná o prvňáka, či o sedmáka. S věkem dítěte učiva přibývá a pomoci s učením si zaslouží i deváťák, pokud je tomu zapotřebí. I přesto ne vždy bylo dítěti dáno shůry, a tak lepší známku domů nedonese, i kdyby rozkrájelo. V každém případě rodič nemůže být vysvědčením nikdy překvapen, protože ví, co má očekávat.
Cukr a bič
Jste pro odměnu za vysvědčení anebo ne? Názory jednotlivých rodičů se různí. Jedni zastávají názor, že odměny není třeba, vždyť se dítě učí pro sebe. Hmmm, pravda, ale tu mě hned napadá otázka a oni by chodili do práce, kdyby za tu dřinu na konci měsíce nedostali výplatu? Dítě je zapotřebí motivovat stejně, jako každého jiného. Pokud člověk za svou práci nebude motivován, tak vám s tím praští a je jedno, zda jde o dospělého anebo o dítě. Takže odměnu rozhodně ano.
A jak je to s tím trestem? Jak již bylo řečeno, dobrý rodič moc dobře ví, jak jeho dítě po celý rok pracovalo a na co ve skutečnosti má a nemá (bohužel ne každý může být jedničkářem). Znalý rodič se pak může dopředu domluvit na nějaké adekvátní motivaci. Jestliže na zlepšení dítě doopravdy má a není to nedosažitelnou metou, můžete si v případě zlepšení anebo jejího dosažení vytyčit nějakou odměnu (která však vůbec nemusí být hodnotná a ani materiální, může jít třeba o výlet, přespání s kamarádkou na chatě a podobně). V případě, že se dítě bude snažit částečně a nedojde k dosažení kýženého úspěchu, netrestejte jej, nevyčítejte, i přesto dítě odměňte, ale jinak (méně), než předem domluvenou odměnou.
S odměnami to nepřehánějte. Není dobré, když se byť sebelepší vysvědčení přejde mlčením anebo konstatováním, tak to má být, ale správné nejsou ani jiné extrémy. Nemyslíme tím pouze tresty, ale i odměny. Extrémně veliká odměna (slib koupě nového počítače, kola a podobně) může nakonec působit kontraproduktivně a dítě vám nakonec bez úplatku neudělá absolutně nic.
Co dělat, když dítě přinese vysvědčení domů?
Víme, co nedělat, – nekřičet, nevyčítat, netrestat, nelikvidovat celé prázdniny. Vzít vysvědčení a známky s dítětem probrat, proč tomu tak je, jak to cítí on subjektivně a co s tím má v plánu do budoucna udělat. Je možné se domluvit na doučování, i tom, že vytvoříte učební plán, pomůžete mu s učením sami, dokoupíte mu cvičné učebnice a podobně. Pak vysvědčení schovejte do šuplíku a učení a přípravám na další školní rok se začněte věnovat až v srpnu.
Foto: Pixmac.cz