Poměrně častým problémem dětského věku jsou krádeže. Nevyskytují se pouze v sociálně slabých rodinách, jak by se dalo čekat, ale v rodinách napříč celou společností. A neznamenají většinou totéž, co krádež páchaná dospělým člověkem. Často jsou voláním o pomoc, snahou na sebe upoutat pozornost.
Touha dítěte po něčem nedostižném
Malé děti si často přejí hračky a věci, které jim rodiče nemohou, nebo nechtějí koupit. Pokud se s nimi setkají u druhých, mohou se je pokusit ukrást, aby uspokojily svou touhu. V takovém případě je potřeba dítěti vysvětlit, že na vše, co se dá koupit, si musíte vydělat. Naučte dítě povinnostem. Vysvětlete potomkovi, proč mu věc nemůžete pořídit, v případě jeho píle a snahy mu věc pořiďte v delším časovém horizontu.
Krádeže často vyvolává žárlivost
Pokud se do rodiny narodí další dítě, nebo se třeba maminka vrací po mateřské dovolené do práce, může mít potomek náhle pocit, že je opomíjen. A začne krást jen proto, aby na sebe upozornil. Pokud je problém jen uvnitř rodiny, vysvětlete dítěti, že vaše láska k němu je stále stejně silná. Pokud se jedná o žárlivost mezi spolužáky, kamarády atd., poraďte se např. se školním psychologem, nebo s učiteli ve školce.
Malé děti na sebe upoutávají krádeží pozornost. Ty velké si už zvykly, že jim krádeže prochází a život s nimi je lehčí. A proto byste měli na dítě apelovat od útlého věku, že nic, co jste řádně nezaplatili, si nemůže samo brát. Při odhalení krádeže není ostudou vyhledat kvalifikované psychology specializující se na práci s dětmi, a s nimi problém řešit.
Příznivé je, že většina dětských krádeží nepřechází do vyššího věku. Řešením je, aby při každé zjištěné krádeži bylo po dítěti vyžadováno, aby věc samo vrátilo a omluvilo se. Pokud si dítě odnese ze školky hračku schovanou v kapse, nevracejte ji za něj. Pověřte dítě a dohlédněte, aby samo kradený předmět předalo učitelce, omluvilo se a slíbilo nápravu.
Foto: Freerangestock.com
0 komentáøù