S přicházejícím létem dorazila kromě čerstvého ovoce a příjemných teplých dnů také opomíjená hrozba, kterou přináší teplé paprsky. Nejedná se výjimečně o spálení sluncem, o kterém bylo napsáno již tolik, ale o fenomén, který hrozí každému z nás možná dokonce bezprostředněji. Přitom zůstává přehlíženým. Jde o dehydrataci – na rozdíl od spálení totiž může být životu nebezpečnou a často se projevuje pouze plíživě.
Lidé jsou zvyklí žízeň (na rozdíl od hladu) často ignorovat, navíc pijeme, jen když si vzpomeneme. Málokdo si dává pozor na to, aby pečlivě dodržoval pitný režim a denně zkonzumoval doporučené dva až tři litry tekutin. V teplých letních dnech je však pitný režim doslova stěžejním, v horku se totiž potíme mnohem více než za normálních okolností a naše tělo se tak zbavuje tekutin ve větším množství. Pokud je přestaneme doplňovat, organismus brzy není schopen investovat tekutiny do pocení, takže dehydrovaný člověk se nepotí ani tehdy, když je mu horko. Jeho kůže je suchá a slinné žlázy omezují svou činnost (toho si lze povšimnout, jestliže vyplázne jazyk).
Co dělat, abychom takovým situacím předcházeli? Jestliže nejme schopni neustále myslet na nutnost doplňovat tekutiny, pak je ideální přinejmenším pokusit se zabránit zbytečnému plýtvání tekutinami, které již náš organismus obsahuje – například pocením. Ve vysokých teplotách se obecně doporučuje omezit fyzickou zátěž, nezdržovat se na přímém slunci (a pokud už je to nutné, pokusit se zabránit úpalu – tedy chránit se alespoň pokrývkou hlavy a slunečními brýlemi). Měli bychom se totiž vyhýbat významným teplotním rozdílům, ty mohou často činit až více než deset stupňů Celsia. Takové výkyvy však mohou způsobit oslabení přirozené imunity. A kdo by chtěl trávit krásné letní počasí doma v posteli?
Foto: Pixmac.cz
0 komentáøù