V naší společnosti prakticky neznámá bylina, kterou přitom s úspěchem používali třeba už Keltové a antičtí Řekové mu přidělili statut oficiální rostliny bohyně Venuše. Snadno se pěstuje i na zahradě a má velmi působivé léčebné účinky, v neposlední řadě se dá s úspěchem využít v kuchyni. Pojďme si jej trochu představit.
Sporýš lékařský kvete prakticky jen a pouze během letních prázdnin, kromě květu se dá s úspěchem využít i nať. Obvykle roste i u silnice, na hrázi rybníka či v zahradách nebo dvorech, kde je považován obvykle za nejapný plevel. Zhruba půlmetrová rostlina obvykle vydrží i déle než jen jednu jedinou zimu, dá se tedy s úspěchem pěstovat i pár let.
A k čemu vlastně slouží? Obecně se dá říci, že léčivé účinky jsou zaměřeny proti migréně, zlepšují činnost střev a podpoří jaterní funkce. Stejně tak sporýš dokáže pročistit ledviny, protože má výtečné močopudné účinky a je špičkové vlasové tonikum, které předčí i mnohé drahé kosmetické přípravky z drogerie.
Sporýš je ideálním spolubojovníkem proti únavě, slabosti a malátnosti a podporuje trávení. Užívat se dá jak zevně, tak vnitřně – tedy ve formě mastí, balzámů, ale i čajů a dokonce kloktadla, které snižuje kazivost zubů. Málem bychom totiž zapomněli na jeho skvělý přínos v oblasti ústní hygieny.
Tato léčivka má však bohaté spektrum využití i v rámci naší kuchyně. Ozvláštní chuť některých salátů nebo polévek a dá se z něj připravit i zajímavě chutnající čaj. Dá se třeba přidat i k nakládaným okurkám, možností je v tomto směru skutečně mnoho.
Starší český název pro sporýš je železník. Nemá to nic společného s koněm pana Váni, lidé totiž věřili, že je tato bylinka schopná odvrátit rány meče a dokonce i kulky z mušket.
Foto: Pixmac.cz