Češi hody milují a vždy je milovali. Inu, evidentní sklon k obžerství jsme nejspíše měli od nepaměti. O posvícení se básnilo i slavilo, pilo, bavilo a hlavně jedlo. Vlastně o posvícení lidé jí, hodují a baví se dodnes.
Vůbec první hody se podle legend slavily již za krále Šalamouna. Ten hody uspořádal v rámci oslav postavení jednoho chrámu. Češi si hody zamilovali a přijali je za své. Původně se hodovalo různě průběžně od května až do konce podzimu. Slavilo se často od neděle až do neděle. Jenomže tato skutečnost se nelíbila císaři Josefovi II. Takový způsob hodování byl totiž spojen i s odpočinkem od práce a hojným popíjením, což kazilo pracovní morálku. A tak od roku 1787 vzniklo ustanovení, že se hodovat může pouze v jednu dobu v roce.
Císařské posvícení
Tento termín byl určen na první neděli po svátku svatého Havla (proto se posvícení také říká i havelské posvícení). Tento den tedy již mnoho let padá na třetí říjnovou neděli. Lidé tento termín přijali s povděkem, protože je to doba před dlouhým půstem, kdy měli poslední šanci pořádně se pobavit a najíst.
Jedlo se, pilo se, hodovalo se
Hody anebo také posvícení (havelské či císařské) se slavilo nejen na vsích, ale i ve městech. Staročeské posvícení bylo vždy spojeno se spoustou masa, piva, pokrmů z mouky, vajec, švestek a povidel. Již dva dny před posvícením se běžně zabíjela drůbež, aby masa bylo v neděli vskutku dostatečné množství. O posvícení se také stavěla májka podobná té květnové. Žádné posvícení se také neobešlo bez posvícenské husy a kynutých koláčů plněných tvarohem, mákem, povidly, oříšky a jablíčky. Staročeská tradice oslav podzimu se v posledních letech vrací a mnoho měst, městeček i vsí pořádá v tomto období bohatý kulturní program, některé restaurace nabízí speciální posvícenské menu v těchto dnech za zvýhodněnou cenu.
Zpestřete si i vy dlouhé a chladné dny nejen pouštěním draků, ale také tradičními českými dobrotami. Ostatně několik receptů na pečenou husu najdete i v našem magazínu.
Foto: freerangestock.com
0 komentáøù