Kdo jsou naši příbuzní? Názvy příbuzenských vztahů

„Jaruška byla sestřenice švagra tchánovy sestry,“ slyšíme. A vyděsí nás představa, že by „manžel sestřenice bratra sestry našeho syna“ mohl patřit mezi příbuzné. Protože nový Občanský zákoník už je „za dveřmi“ a očekávají se úpravy v zákonu o dědictví mezi příbuznými, není na škodu připomenout si oficiální názvy příbuzenských vztahů, jak je zná české právo a český jazyk.

Český právní řád uznává dva typy příbuzenských vztahů, a to vzniklé narozením a pocházející ze sňatku. Další dělení je na linii přímou a nepřímou. Pro tyto skupiny má obecná čeština i genealogie přesné výrazy.

Kdo je můj strýc a komu jsem tetou

• Otec a matka tvoří základní příbuzenskou jednotku. Jejich potomci si jsou navzájem bratry a sestrami, ve vztahu mezi sebou jsou sourozenci.
• Rodiče matky a otce se označují za prarodiče. Je to dědeček (děd) a babička. Jejich rodiči jsou naše prababička a pradědeček. Další předpona pra- se nepřidává.
• Naše děti jsou dcery a synové. Jako děti označovány i když mají stejné pohlaví a i když už jsou dospělí (Kazi, Teta a Libuše byly Krokovy děti).
• Děti našich dětí jsou naši vnuci (chlapci) a vnučky (děvčata), souhrnně vnoučata. A jejich potomci jsou pravnuci a pravnučky, pravnoučata.
• Potomek našich sourozenců je naše neteř nebo synovec. Čeština nemá souhrnný výraz, jsou-li děti našich sourozenců různého pohlaví.
• Mají-li rodiče sourozence, muži jsou strýcové, ženy jsou tety. Ovšem strýcem je i manžel sestry rodiče a teta je i žena bratra rodiče.
• Mužský potomek sourozenců našich rodičů je bratranec, ženský potomek je sestřenice. Pro sestřenici sestřenice a podobně sice existují lidové nebo krajové výrazy (sestření, bratříně a podobně), ale ty nejsou oficiální ani spisovné.
• Prastrýcové a pratety jsou sourozenci našich prarodičů (babičky a děda) a jejich manželé a manželky. Prastrýcové jsou pak všichni sourozenci našich předků, aniž by se přípona pra- násobila.

Širší rodina vzniklá sňatkem

• Ať žijeme s mužem „na psí knížku“ jakoukoliv dobu, naším manželem se stane až po oficiálně uzavřeném manželství.
• V případě párů stejného pohlaví zůstává i po tak zvané registraci družka partnerkou a druh partnerem, z páru se nestali manželé.
• Manžel naší dcery je náš zeť, synova manželka se nazývá snachou.
• Švagr je bratr našeho manžela (manželky) a nebo také manžel sestry manžela (manželky). Švagrová je sestra nebo manželka manželova sourozence.
• Rodiče manžela (manželky) jsou tchán a tchyně. Obvykle je tak ovšem neoslovujeme.
• Další vztahy se již musejí opisovat několika slovy: bratr mého švagra, tchyně mého bratra a podobně.

Někdy pomůže tužka a papír

V úvodu zmíněný vtah do příbuzenstva nepatří. Ale je reálný, a dokonce i častý. Pro lepší pochopení vztahu „manžel sestřenice bratra sestry našeho syna“ si můžeme vzít papír a tužku. Vy a muž máte syna. Váš muž má z předchozího vztahu dceru, tedy sestru vašeho syna. Mužova první žena má ze svého předchozího manželství syna – bratra sestry vašeho syna. A ten syn z prvního manželství má vdanou sestřenici, o jejímž manželovi je řeč. No, není to jednoduché? 

Foto: Pixmac.cz