K Vánocům patří Ježíšek. Ať už na něj věříte, nebo ne, malé děti na něj věří určitě. Kdy je ta správná doba říct jim, že dárečky pod vánoční stromeček nakupují rodiče, známí, blízcí…rodina? A máme vůbec právo brát svým potomkům tuto krásnou pohádku?
Rozdíl mezi „kdysi“ a „nyní“
Přestože generace dnešních rodičů věřila na Ježíška často i na druhém stupni základní školy, dnešní malé děti jsou jiné. Vyvíjejí se rychleji, žijí v přetechnizované době a dříve se přibližují nám dospělým. Jistě je krásné nechat je snít o Ježíškovi, který je každý rok obdarovává za pěkné chování. Ovšem jsou i děti, které pravdivé informace dostávají od toho nejútlejšího věku. Dnes jsou i rodiny, které dětem nikdy neřeknou onu Ježíškovu pohádku, a rovnou mu prozradí, že to jsou oni, rodiče, kteří dítě na Vánoce obdarovávají. A právě proto je vhodné dítě zbavit víry v Ježíška zhruba při vstupu do školy. Dítě, které věří v Ježíška, zatímco ostatní již dávno znají pravdu, by se mohlo stát časem terčem posměchu. Dítě, které budete informovat naopak příliš brzy, by mohlo zatrpknout a začít Vánoce jako takové odmítat. A proto je konec předškolního věku asi nejvhodnějším obdobím pro rozšíření informací.
Jak nejlépe dítě informovat?
Udělejte si čas na rozhovor. Není vhodné přijít s pravdou na konci prosince. Dítě by mělo mít dostatek času informaci vstřebat. Řekněte dítěti například, že Vánoce jsou svátky, kdy si lidé ukazují, jak mají druhé rádi. A právě proto si dávají dárečky. A pohádka o Ježíškovi se vypráví proto, aby byly Vánoce o to krásnější, pohádkovější. Tím, že dítě zbavíte víry v Ježíška, nezbavíte Vánoce oné kouzelné atmosféry. A proto se snažte, aby Vánoce nedělal jen Ježíšek. Je přece tolik krásných zvyků, které lze na Vánoce dodržovat. Jmenujme např. trhání třešňových větviček na Barborku, házení střevícem, louskání oříšků a následné pouštění lodiček ze skořápek, lití olova a další.
Foto: Pixmac.cz
0 komentáøù