Proč si zamilovat rýži

Říj 23, 2013 | Jídlo, Zajímavosti, Životní styl

Rýže k nám doputovala z jižní Asie, kde se pěstovala již před více než 7000 lety. Dodnes je rýže jednou ze základních potravin v polovině států světa, kde je součástí různých národních pokrmů. Na celém světě byste našli více než 8000 různých druhů rýže. Ve skutečnosti se však pěstuje jen několik stovek odrůd této obiloviny. S těmi nejznámějšími a nejoblíbenějšími druhy vás nyní seznámíme. Určité pokrmy totiž vyžadují určitý specifický druh rýže, třeba takové rizoto anebo sushi.

Rýži můžeme dělit podle několika hledisek, podle místa pěstování, barvy a tvaru zrna. Mimo to však rozlišujeme rýži i podle jejich specifických názvů.

 

Rýže Natural

Rýže Natural je klasická rýže, kterou však nikdo neoloupal. Díky tomu, že je neloupaná, obsahuje velké množství minerálních látek, nenasycených kyselin, vitamín B, E a draslík. Rýže je bohatá na vlákniny a má nízký glykemický index. Rýže Natural se může pochlubit také velkým množstvím esenciálních olejů. Její pravidelná konzumace napomáhá čištění střev. Pro tuto rýži je typická oříšková chuť i vůně, a také fakt, že je i po uvaření tvrdší. Tato rýže by rozhodně na vašem jídelníčku měla figurovat.

 

Dlouhozrnná rýže

Dlouhozrnná rýže je pojmenována podle tvaru svého zrna. Tato rýže patří k těm nejlevnějším, protože je také i nejběžnější. Zde však dávejte pozor, tento druh rýže má nejvyšší glykemický index a je dokonce 3x výživnější než brambory. S touto rýží proto opatrně.

 

Rýže Parboiled

Rýže Parboiled se od ostatní rýže odlišuje tím, že je technologicky zpracována. Parboiled znamená, že loupaná bílá rýže byla nejprve namočena do horké vody, a pak v ní byla opracována pod tlakem. Zrna v průběhu tohoto procesu ztvrdnou a zpevní se. Takovou rýži pak není možno rozvařit a po uvaření nelepí.

 

Rýže BASMATI

Rýže BASMATI patří k nejoblíbenějším rýžím vůbec. BASMATI je označována za královnu všech rýží a má charakteristickou oříškovou chuť a vůni. Nejvíc se pěstuje v oblasti indického subkontinentu. Bílou barvu tato rýže získá až po zbavení slupky a vyleštění. Skvělé na této rýži je její rychlá úprava, lehkost, snadná stravitelnost a skutečnost, že jde o bezlepkovou potravinu. Rýže BASMATI je obvyklou součástí indických, íránských a pákistánských jídel.

 

Jasmínová rýže

Jasmínovou rýži cítíte už na dálku. Tato rýže má typickou jemnou květinovou vůni. Je podobná BASMATI, akorát se po uvaření lepí. Z těchto důvodů je  jasmínová rýže vhodná do různých nákypů a k masu. Tato rýže je pro změnu velice oblíbená v Thajsku. Její pravidelná konzumace vás zbaví nadbytečných kilogramů a sníží vám také hladinu cholesterolu v krvi.

 

Rýže Arborio

Arborio rýže je pojmenována podle oblasti, kde se pěstuje (v oblasti povodí Pádu). Pro tuto rýži je charakteristické, že se po uvaření stává krémovitou, protože hojně vstřebává vodu. Italové ji využívají pro přípravu rizota. Na uvaření této rýže potřebujete cca 18 minut.

 

Rýže Carnaoli

Rýže Carnaoli je dalším druhem italské rýže, z níž se vyrábí rizoto. Carnaoli velmi dobře konkuruje rýži Arborio. Je baculatá a při vaření ještě více zbaculatí.

 

Rýže Patna

Patna je tenkou rýží, která je technologicky upravována stejně jako rýže Parboiled. Po uvaření je pak příjemně měkká a sypká.

 

Rýže NISHIKI

NISHIKI je zcela specifická japonská rýže s typickými menšími kulatými zrny, která po uvaření zprůhlední a je velice lepkavá. Pro svou lepkavost je proto ideální rýží pro výrobu sushi pokrmů.

 

Divoká – Planá anebo také Indiánská rýže

Indiánská rýže vlastně ve skutečnosti vůbec žádnou rýží není, ve skutečnosti jde totiž o semena severoamerické divoké trávy. Tato semena jsou podlouhlá a tmavá. Divoká rýže je vhodná hlavně do salátů, a také se přidává do rýže basmati. Indiánská rýže obsahuje velké množství vláknin a vitamínu B.

 

Bhútánská rudá rýže

Bhútánská rýže patří k těm nejstarším odrůdám vůbec. Tato červená rýže se pěstovala již ve starověku a pěstuje se ve vysokých nadmořských výškách pouze na jednom jediném místě a je zavlažovaná vodou z víc než tisíc let starého viaduktu. Tato rýže je bohatá na kvalitní stopové prvky, má příjemnou ořechovou chuť i vůni, jemnou texturu a červenohnědé zbarvení.

 

Proč jíst rýži?

Rýže má velmi blahodárné účinky na organismus. Pomáhá lidem se žaludečními, žlučníkovými a střevními potížemi. Rýži jezte i v tom případě, pakliže se snažíte snížit svou váhu i hladinu cholesterolu. Konzumace rýže je vhodná dokonce i pro lidi s alergiemi, jelikož nedráždí, nezatěžuje a neobsahuje ani lepek. Pokud chcete mít zdravé vlasy, pěknou zdravou pleť a kosti, jezte hnědou neloupanou rýži.

Rýže je slizotvorná, což je velmi příhodné v době průjmů. Pravidelná konzumace rýže zlepšuje stav alergických dermatitid a lupenky. Rýže ve spojení s luštěninami je skvělým zdrojem bílkovin. Rýže také podporuje vylučování vody a toxických zplodin metabolismu, podporuje funkci lymfatického systému. Jelikož má rýže velmi pomalý glykemický index, je vhodná také pro diabetiky. Prokázalo se, že pravidelná (častá) konzumace rýže snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty. Kromě toho pak jezení rýže snižuje krevní tlak a chrání ledviny před vznikem ledvinových kamenů kalciového typu. Při vysokých teplotách vám vývar z rýže pomůže teplotu snížit.

 

Jak vařit rýži

  • Pamatujte si, že na jeden šálek rýže náleží dva šálky vody.
  • Na barevnou rýži a rýži natural dejte o půl hrníčku vody více. Voda by tedy měla být v hrnci tak 2 cm nad rýží.
  • Dříve, než rýži začnete vařit, ji důkladně propláchněte (nebude se pak lepit), dejte ji do studené vody a přiveďte k varu. Pak plamen stáhněte a vařte na mírném ohni po dobu cca 20 minut (záleží na druhu rýže).
  • Pamatujte si, že po celou dobu vaření nesmíte rýži míchat, protože se vám jinak rozvaří.
  • Rýži vařte pozvolna do té doby, dokud voda nezmizí (část vody se vsákne do rýže a část se vypaří). Do rýže můžete přidat různé koření, jako třeba hřebíček, kurkumu anebo cibuli.

 

Foto: Freerangestock.com